PhDr. Václav Fiedler

Regionální historik a pedagog. Jeho rodina vlastnila hostinec U Bílého lva v České Bělé.
Vystudoval gymnázium a Biskupský seminář v Hradci Králové. Na kněze byl vysvěcen
v červenci 1911 v chrámu sv. Ducha, primici měl v chrámu sv. Bartoloměje v České Bělé.

Prvním působištěm mladého kněze bylo v letech 1911-1912 Nové Město nad Metují. V roce
1913 se vrátil na rodnou Vysočinu a byl kaplanem v tehdejším Německém Brodě. Vyučoval
náboženství na brodských obecních a měšťanských školách. Měl nejen rozsáhlé odborné
znalosti, ale i příkladný vztah ke svým kolegům a žákům. Své žáky vedl k opravdovému
vlastenectví, učil je lásce k českým dějinám i velkým osobnostem našeho národa. Vychoval je
hlavně svým příkladem, vštěpoval jim pevně mravní zásady a životní postoje. Za 1.světové
války osvědčil sociální cítění, když pomáhal uprchlíkům z Haliče a Itálie. Jako člen Kuratoria
městského muzea zachránil za světové války 3krát při rekvizicích téměř všechny brodské
zvony. Koncem války konal bohoslužby v českém jazyce a z jeho iniciativy se zpívala místo
císařské hymny píseň Kde domov můj.

Po vzniku samostatného Československa se stal aktivním členem a funkcionářem Jednoty
katolického duchovenstva československého. Ve volných chvílích se V. Fiedler zabýval
botanikou. V mládí napsal knížku O růžích, dopisoval do Praktického rádce, do Milotického
hospodáře, vypěstoval novou odrůdu brambor (rohlíčky Milčan) i nové odrůdy chryzantém.

Jeho dalším koníčkem byla historie, byl dlouholetým kronikářem obce.